Pražská škola irského tance COISCÉIM [koškejm] byla založena v roce 2000. Škola Coiscéim se věnuje irským lidovým tancům, tzv.ceilí, sólovému soft shoes i hard shoes.
Naše kurzy jsou otevřeny jak dětem, tak dospělým. Skupinky jsou rozděleny podle stupně pokročilosti, vedeny lektory z řad našich vystupujících tanečníků. O prázdninách pořádáme týdenní soustředění Léto s irským tancem. Vystupující i žáci školy irského tance se účastní mezinárodních soutěží irského tance „feisanna“, konaných po celé Evropě, odkud si přiváží mnoho „cenných kovů“.
Pražskou školu irského tance COISCÉIM [koškejm] založily v roce 2000 Irena a Lucie Samcovy. Skupina Coisceim se věnuje irským lidovým tancům, tzv.ceilí, sólovému soft shoes i hard shoes. Dlouhodobě spolupracovala s irskou lektorkou Anne-Marie Cunningham TCRG, bývalou tanečnicí Riverdance. V roce 2002 se skupina tanečně podílela na italském snímku Citadela, v roce 2003 pak na koprodukčním filmu Tristan a Isolda. V obou filmech se představily choreografie Lucie Samcové.
Mezi naše nejúspěšnější projekty patří vystoupení v T-MOBILE Aréně v roce 2007, kde jsme tančili po boku věhlasné irské hudební skupiny Altan při slavnostní příležitosti 10ti let Irska v Čechách. Předvedli jsme několik autorských choreografií.
Na přelomu roku 2009/2010 jsme prezentovali divadelní představení Irské letokruhy, které zhlédlo na 1000 diváků v Praze a slezské Karviné. Toto přes hodinu dlouhé vystoupení bylo pod taktovkou Markéty Švábové a externě spolupracující divadelní odbornice Hanky Malaníkové.
V roce 2016 jsme vystupovali na největším švýcarském festivalu Paléo Festival Nyon. Tři dny za sebou jsme tančili ve Village du Monde, v keltské části festivalu. Vystupovali jsme po boku hvězd jako Iron Maiden, Massive Attack, Bastille, Altan, Alan Stivell a mnoho dalších.
Kromě již zmíněných projektů pravidelně vystupujeme na folklórních festivalech, na soukromých a benefičních akcích, plesech a podobně. Tancujeme buď na reprodukovanou hudbu, nebo přímo na živou kapelu, v poslední době nejčastěji v doprovodu kapely Jauvajs hrající tradiční irské melodie. Mnohokráte jsme byli k vidění v televizi ve Snídani s Novou, v Dobrém ránu, Noci s Andělem, atd.
Od jara 2012 jsme spolupracovali s významným a úspěšným lektorem irského tance Ronanem Morganem ADCRG, v rámci jehož taneční školy jsme se zdokonalili v taneční technice a účastnili se zahraničních soutěží. V březnu 2018 Ronan ukončil své působení ve střední Evropě, a proto jsme zahájili spolupráci se zkušenou lektorkou Adrianou Šturdíkovou TCRG a šestinásobným mistrem světa Johnem Lonerganem TCRG. V roce 2025 úspěšně složil zkoušky na certifikovaného lektora TCRG náš tanečník Kristián Fišl.
Počátky irského tance sahají až do dob druidů, kteří provozovali rozličné rituální tance. Asi největší vliv na irské tance i původní irské umění obecně měli Keltové, kteří přišli do Irska zhruba před 2000 lety a přinesli s sebou svoji kulturu. Dalšími, kteří ovlivňovali většinu aspektů irské kultury, byli křesťané a konečně Normané, kteří do Irska pravděpodobně ve 12. století přivezli kruhové tance, oblíbenou zábavu francouzské šlechty.
Na popularitě nabýval tanec v Irsku hlavně v 17. a 18. století, kdy se také objevuje sólový tanec a irský step. Koncem 18. století v Irsku existovali četní taneční mistři, putující od vesnice k vesnici, doprovázení několika hudebníky. Mistři učili zájemce nové kroky a šířili tance mezi lidmi. Každý region měl svého vlastního tanečního mistra a během trhů často docházelo k soutěžení mezi tanečními mistry z různých regionů a jejich žáky. Tento způsob taneční osvěty se udržel až do počátku 20. století, kdy byl postupně nahrazován tanečními školami.
Tančilo se při různých příležitostech, soutěžně i jenom pro zábavu, a tento způsob přetrval až do dnešních dní. Zájemci se mohou účastnit soutěží – feisanna – které se konají po celém světě. Od roku 1969 je pořádáno i mistrovství světa v irském tanci (World Irish Dancing Championship). Existují stovky ceilí a setových tanců, které se liší podle regionů, ze kterých pocházejí a se kterými se může člověk setkat na zábavách či festivalech v Irsku nebo i jinde na světě. Ať už ale člověk má ambice stát se světovým šampionem či chce jenom poznat tuto konkrétní část irské kultury, jedno je podstatné: hlavní je si tanec užít.
Ceilí tance se tančí v měkkých tanečních botách – soft shoes (ghillies), a to jak ve formacích, tak sólově. Základním tanečním postavením je 5. baletní pozice na špičkách (vytočené nohy za sebou), vzpřímené držení těla a ruce zpevněné podél těla. V moderních choreografiích se však přidávají i pohyby rukou – např. ruce v bok. V irském tanci je vyžadovaná technika jako při baletu – propnuté špičky, kolena, vysoké rozsahy výkopů a vysoký odraz při výskocích, proto je velmi důležité se věnovat na trénincích nejen novým krokům, ale i procvičování baletní techniky. Ceilí také bývá doporučováno jako první styl, který by se měli začátečníci učit, na rozdíl od stepu, který je technicky náročnější. Základní ceilí tance jsou popsány v knize Ár Rince Fóirne a mezi tanečníky jsou kvůli svému počtu známy pod pojmem třicítka. Patří mezi ně např. Every Men Chance, 2-Hand Country Dance, An Lasair Reel aj.
Irský step je relativně mladým odvětvím irského tance a je charakteristický rytmickými údery stepek (hard shoes) o podlahu. Na rozdíl od klasických stepařských bot však nemají irské stepky na špičce plíšky, ale tipy ze speciální pryskyřice. Původně se stepovalo na malém prostoru s nohama blízko u sebe, přičemž kroky se dělaly nízko nad zemí. Tento styl se nazývá Sean-Nós, což v překladu znamená starý styl. Nejlepší tanečník se pak poznal podle toho, že dokázal zatančit i na soudku od Guinnessu – tradičního irského piva. Během 50. a 60. let minulého století se pojetí stepu změnilo a dnes se už běžně tančí i kroky z místa, do kruhu, či s různými otočkami. Stejně jako u ceilí, i u stepu musí mít tanečník perfektně zvládnutou taneční techniku, protože všechny údery musejí být ve správném rytmu.
Setové tance se tančí v pravidelných formacích tanečních párů. Jeden set je tvořen zpravidla čtyřmi páry. Tance se skládají z několika figur v počtu dvou a více, většinou pěti až šesti. V rámci jednoho tance se mohou měnit různé rytmy – reel, jig, hornpipe, polka apod. Narozdíl od výše popsaných stylů se tančí na plných chodidlech. S těmito tanci se lze občas setkat v některých irských hospodách.
